Co bobrům nejvíc chutná
Zjednodušeně řešeno bobrům chutná vše co je právě dostupné. Jejich jídelniček je velice pestrý a skládá se jen z rostlinné stravy. Při shánění potravy se ale nechtějí příliš vyčerpávat. V době podzimu a zimy proto mezi jejich speciality patří vrba – měkká a v blízkosti řek dostupná dřevina.
Bobři jsou výhradní býložravci, živí se břehovými a podvodními rostlinami. V průběhu května až září konzumují zejména byliny, a to až 150 různých druhů. V srpnu a září bobři často využívají zemědělské plodiny (kukuřici, obilí, cukrovou řepu, brambory apod.), jsou-li v okolí jejich teritoria dostupné. Během podzimu a hlavně pak v zimě se zastoupení bylin v potravě výrazně snižuje a bobři přechází z důvodu jejich nedostupnosti ke konzumaci dřevin, které přes zimu tvoří až 90 % jejich potravy. Z pokácené dřeviny bobři spotřebovávají kůru, lýko, tenké větve a v době olistnění i listy. Samotné dřevo bobři okusují , aby pokáceli strom, ale neživí se jím.
Není strom jako strom
Bylo zjištěno, že bobři konzumují přes 80 druhů dřevin. Bobr preferuje měkké, pro něj lépe stravitelné dřeviny, zejména vrbu a topol. Na některých lokalitách tvoří vrby v objemu zkonzumované biomasy více než 90 % jeho jídelníčku. Vrby mají oproti jiným dřevinám výhodu rychlého zmlazování obrůstáním mladými výhonky a dokážou poměrně dlouho odolávat neustálému okusování. Topol také velmi rychle zmlazuje, ale v jeho výmladcích se nacházejí fenolické látky, kvůli kterým se bobři výmladkům vyhýbají.
Bobr hojně využívá i další druhy dřevin, jako např. duby, javory, jasany, lípy, lísky nebo třeba ovocné dřeviny. V hospodářských lesích v blízkosti vodních toků, kde se bobři vyskytují nebo v budoucnu vyskytovat mohou, je proto důležité správně provést ochranu porostu tak, aby se předešlo vysokým škodám. Bobři se čas od času zakousnou i do smrku nebo borovice. Jedním z důvodů může být po zimním období potřeba doplnění vitamínů a minerálních látek, které se nachází v kůře a jehličí.
Na velikosti záleží
Bobr potravně preferuje menší průměry dřevin. S menším vynaložením energie se tak dostane k chutnější potravě, než jakou představují staré a mohutné stromy. Tento hlodavec však dokáže pokácet i velké stromy o průměru až jednoho metru. Pokácením vzrostlého stromu se bobr dostane k velkému množství slabších větví a listí, které jsou jinak pro něj v koruně stromu nedostupné. Za jeden den v zimním období bobr zkonzumuje průměrně 0,5–2,5 kg kůry, lýka, tenkých větviček a mladých výhonků. U více jak 95 % všech okusovaných dřevin v bobřím teritoriu nepřesahuje průměr kmínku 20 cm.
Příprava zásob na zimní období
Jedním ze způsobů, jak se bobři připravují na zimní období, je zakládání potravních zásobáren. Bobři při tom pokácí velké množství stromků a větví menších průměrů (do 10 cm), které si zapíchají do dna řeky nebo rybníka před vchodem do svého sídla. Větve tak pod vodou zůstanou dlouho čerstvé. V době největších mrazů pak bobři nejsou nuceni kvůli potravě vylézat na břeh a kácet dřeviny. Takto si pouze do svého obydlí zatáhnou větve z přilehlé zimní zásobárny a v krytu doupěte je zkonzumují.
