Soužití s bobrem
Bobři patří v přírodě mezi tzv. klíčové druhy. Svou činností velmi dynamicky ovlivňují nejen své bezprostřední okolí, ale i celou řadu dalších organismů včetně člověka. Náš vztah k bobrovi prošel za celé dlouhé období společného soužití složitým vývojem. Posledních 30 let se ale dá popsat jako postupný přechod od nadšení z návratu vymizelého druhu přes rozpaky až po alergii a nevraživost vůči stále narůstající populaci. Bobr jednoznačně člověku komplikuje v mnoha případech život, ale je třeba mu přiznat i řadu kladů.
Bobři mají například pozitivní vliv na vznik a obnovu mokřadů, zadržování vody v krajině a zpomalení odtoku vody. Bobří hráze dokážou i výrazně zpomalit průběh povodňové vlny. Bobři svou aktivitou zvyšují pestrost krajinné mozaiky a sami aktivně vytvářejí životní prostředí pro řadu vzácných organismů, které z dnešní kulturní krajiny postupně mizí. Jsou to například vážky, obojživelníci, vodní brouci, vzácné vodní a mokřadní rostliny jako růžkatec, leknín, nebo kosatec.
Díky pestré potravní nabídce přitahují bobří mokřady i netopýry, sovy, různé druhy vrubozobých kachen a potápek, brodivých nebo rybožravých ptáků. Biologické výzkumy prokázaly, že řeky s bobřími hrázemi jsou významně druhově bohatší také na vodní bezobratlé živočichy.
